Ovoce: ČERNÝ RYBÍZ

Keř černého rybízu dorůstá do výše 2 metrů a nemá jen prospěšné plody, ale i listy. Obklady namočené do odvaru z jeho listů léčí rány, které se jen obtížně hojí, mimo jiné i bércové vředy, různé nežity neboli furunkly a podobně. Odvarem z listů černého rybízu lze kloktat při angíně, zánětu nosohltanu a některých onemocněních dutiny ústní. Rybízové listy jsou rovněž součástí čajových směsí používaných při revmatických onemocněních, zánětu močového měchýře a žaludečních potížích. V kuchyni se používají při nakládání okurek, rajčat, jablek nebo paprikových lusků.

Co všechno černý rybíz obsahuje?

A proč ten ruský název „smorodina černaja“? Každý ví, že někomu černý rybíz nevoní libě, zato však silně. Z toho tedy vznikl v ruském jazyce tento kompromitující název.

Na rubu listů, na pupenech, kališních listech, latách květenství je spousta drobounkých siličných žlázek, které jsou nažloutlé a silice je zelenkavá. A právě tato těkavá silice vydává onu charakteristickou vůni. Lze si na ni zvyknout a v domácích výrobcích z černého rybízu zcela zmizí. Tak například víno z černého rybízu má velmi příjemnou vůni.

Kromě silice obsahuje černý rybíz velké množství vitamínu C, a to 50 až 400 mg ve 100 g jedlého podílu. Stejně tak je v něm hodně vitamínu P (1000, až dokonce 2000 mg).

Množství těchto cenných látek však závisí na mnoha okolnostech. Tak například planý černý rybíz má vyšší obsah vitamínů než zahradní rybíz. Je-li suchý rok a horké léto, má rybíz více vitamínů než v chladných a deštivých létech. Na obsah vitamínů C a P má vliv také okolní prostředí, počasí, odrůda rybízu a vlastnosti této odrůdy, stupeň zralosti plodů a podobně.

Nejvíce vitamínů je ve zralém rybízu, je-li však rybíz přezrálý, jejich množství klesá.

Kromě rekordního množství uvedených dvou vitamínů obsahuje rybíz ještě vitamíny A, K (nezbytný pro normální průběh srážení krve) a trochu B1. Jak dozrává, zvyšuje se v něm množství cukrů, které může přesáhnout dokonce až 10 % celkové hmoty plodů. Planý rybíz takového množství nedosahuje, zato má více organických kyselin, a to až 4 %. Tříslovin není v rybízu mnoho, výrazně však ovlivňují jeho chuť.

Černý rybíz obsahuje také dusíkaté sloučeniny, kterých může být více než 2 %. Jsou živnou půdou pro kvasinky, takže se z černého rybízu dobře dělá víno. Rybíz je dobrým zdrojem pektinů (1-1,5 %); ví o tom každá hospodyně, která dělá rosoly nebo zavařeniny s rybízem a ovocem bez pektinů. Černý rybíz je rovněž zásadotvorný (+4, kdežto červený rybíz +1), poněvadž obsahuje mimo jiné značné množství draslíku – 260 mg ve 100 g jedlého podílu (červený rybíz 100 mg). Rovněž obsahuje trochu vápníku (19 mg), hořčíku (15 mg), nepatrně železa (1 mg), mědi, fosforu (31 mg), dosti síry a jako většina šťavnatého ovoce vody (82 %).