Rostlinná zrna: KUKUŘICE

Co všechno kukuřice obsahuje?

Můžeme kukuřici zařadit mezi rostliny „podporující zdraví"? Pouze do jisté míry. Jako rostlina je to učiněný poklad. Dává obrovské výnosy zelené hmoty i zrna, které představují výbornou surovinu pro zemědělský a potravinářský průmysl, nás však tady zajímá jen její dozrálé zrno. A co je v něm tak cenného? Je to především selen, také vitamín A, hodně vitamínů skupiny B (B1, B2, PP) a vláknina (2,5 %). Vitamín C v něm však obsažen není.

Z minerálních látek najdeme v kukuřičných zrnech hodně draslíku (711 mg ve 100 g zrn), zato málo sodíku (13 mg/100 g), hořčíku (44 mg/100 g), železa (0,8 mg/100 g), trochu vápníku (6 mg/100 g), mědi, manganu, síry, hodně fosforu. Ze stopových prvků je kukuřice bohatá na zinek, kobalt, selen, jódu a bóru má jen trochu. Jejich hodnoty pochopitelně závisejí na půdě, na níž kukuřice roste, také na vlastnostech odrůdy (některé dovedou hromadit v zrnu více či méně selenu nebo jiné látky) a na mnoha dalších Í činitelích.

Kukuřičné lupínky podávané k snídani, které byly v Polsku podrobeny rozboru, obsahují průměrně 4,6 mg selenu ve 100 g. Kdybychom jich konzumovali denně aspoň hrst, nejspíše bychom se uchránili mnoha nádorových onemocnění. Podle dosavadních výzkumů může selen předcházet deseti typům rakoviny, mezi nimi třem nejčastějším (rakovině prsu, plic a konečníku). Nejbohatším zdrojem selenu jsou pivovarské kvasinky, ale ani kukuřice není na posledním místě. Selen účinkuje „v součinnosti" s vitamínem E, a toho je v kukuřičných zrnech hodně.

Historie:

Kukuřice patří k prastarým kulturním rostlinám, takže dnes už nemá svého původního planého předka. Je sice pravda, že kromě Ameriky nebyla známa nikde jinde na světě, dosud se však dobře neví, kdy tam „zdomácněla“. Nejspíše ve 4., 5., nebo dokonce 6. tisíciletí př. Kr., a to kdesi na území dnešního Peru, Bolívie a Brazílie. O kukuřici se nezmiňuje bible a její jméno se nevyskytuje v sanskrtu ani v nejstarších čínských, egyptských a indických knihách. Indiánská kultura ve Střední Americe byla založena právě na pěstování kukuřice.

Když se však zároveň s Kolumbem dostala kukuřice do Starého světa, začala se velmi brzy šířit a pěstovat zvláště v teplejším evropském pásmu. Dodnes se hojně pěstuje například na Ukrajině, a kdysi se všeobecně konzumovala na dávných územích jihovýchodního Polska.