Ovoce: TŘEŠNĚ

Historie

Do Evropy, přesněji řečeno do Itálie, přivezl třešně z Malé Asie údajně slavný římský konzul a vojevůdce Lucullus (117-56 př. Kr.) po vítězství nad pontským králem Mithridatem VI., a to kolem roku 70 př. Kr. Už za dob Plinia Staršího (23-79 po Kr.) bylo známo mnoho odrůd višní a třešní. Není však známo, kdy poprvé. „zdomácněly“, pravděpodobně nejpozději ze všech představitelů rodu Pru¬nus (švestky, renklódy, meruňky a jiné). Višně se zcela jistě pěstovaly už mnohem dříve, poněvadž bylo prokázáno, že už před rokem 1000 př. Kr. měli Číňané ve svých zahra¬dách dvě odrůdy višně. Jedna z nich – Prunus pseudocera¬sus – je známa pouze jako šlechtěná odrůda a v plané formě nebyla nalezena; lze tedy předpokládat, že se začala pěsto¬vat už v pradávných dobách.

Co všechno třešně obsahují:

Třešně obsahují především vodu. Jako ve všech dužnatých plodech je jí v třešních 80 %. Dále poměrně velmi mnoho draslíku (asi 200 mg ve 100 g třešní), hodně vitamínů A, C i skupiny B a minerální látky, jako je železo, měď, vápník, hořčík, fosfor a podobně.

Kromě toho však třešně obsahují zřejmě nějakou zvláštní látku nebo mimořádné seskupení zná¬mých sloučenin, poněvadž bylo dokázáno, že toto ovoce dokáže vyléčit dnu. Léta o tom vědělo lidové léčitelství, zvláště ve Francii, kde byla třešeň šlechtěna snad už od dob, kdy římské legie přivezly jejich „pecky“ do dávné Galie. Už tenkrát se „třešňovými kúrami“ léčily revma¬tické choroby.

Půl kilogramu tohoto ovoce nahrazovalo po několik dní v průběhu celé letní sezóny jedno hlavní jídlo.

Dna neboli pakostnice je pro medicínu stále ještě velkou záhadou. Z mnoha důvodů bychom ji mohli považovat za jednu z „civilizačních chorob“, výzkumy však zároveň pro¬kázaly, že trápila už staré Egypťany a stopy po ní byly nalezeny na egyptských mumiích. Proč člověk onemocní dnou, není známo. A po pravdě řečeno, ani dobře nevíme, jak jí léčit. Tato nemoc existuje už více než 5000 let. Postiže¬ný obvykle užívá aspirin, v těžších případech kortizon a po¬dobné látky, které však vedou k demineralizaci organismu a prořídnutí kostí.

Také se říká, že dnu vyvolává nedostatek vitamínů, zvláště skupiny B a z nich především kyseliny pantote¬nové. Jeho nejbohatším zdrojem je droždí. Nu a tato kyselina pantotenová se vysky¬tuje také ve višních a třešních.